Meditace je cvičením pro mozek, které ovlivňuje tělesný stav

Meditativní praxe jsou částí metod psychofyzické seberegulace. Stejně tak, jako se jakékoli fyzické cvičení odráží na psychickém stavu, meditace ovlivňuje fyziologii.

Psychofyzickými komponentami meditace jsou: kontrola dechu, svalového tonu, emocí, proudu myšlenek a pozornosti.

Každodenní meditace nejen zlepšují pozornost a schopnost myšlení, ale také prospěšně ovlivňuji strukturu a funkci mozku. Pro dosažení těchto změn není třeba stát se buddhistickým mnichem nebo jogínem.

Výsledky posledního výzkumu v této oblasti byly nedávno publikovány neurofyzioložkou Katherine MacLeanovou (The University of California, Davis) v časopise Psychological Science.

“People may think meditation is something that makes you feel good and going on a meditation retreat is like going on vacation, and you get to be at peace with yourself. That’s what people think until they try it. Then you realize how challenging it is to just sit and observe something without being distracted,” says MacLean.

Na konci osmiměsíčního experimentu MacLeanová a její kolegové došli k závěru, že dokonce i krátké každodenní meditace násobně zvětšují poznávací schopnosti člověka, jeho pracovitost, paměť a pozornost.

Praxe ukazuje, že i krátkodobé seance provozování meditativních praxí kladně ovlivňují zdravotní stav člověka.  Lidé, kteří praktikují meditaci, lépe zvládají stres, jejich autonomní nervový systém je více stabilní, jsou klidnější.  Dlouhodobé praktikování dále rozvíjí dovednosti seberegulace.

Nejvzácnějším lidským zdrojem není čas, ale koncentrovaná pozornost. Čas stejně plyne dál, ale jen koncentrace pozornosti nám umožnuje využit čas efektivně. Pokud zaměřujeme svoji pozornost na nějaký rozhovor nebo na nějaký úkol, dokážeme dosáhnout maximálního výsledku s minimálními časovými ztrátami.

Zobrazit všechny články

---